>>>>Tento web slouží i jako fórum, proto uvítám doplňující komentáře či dotazy.

Heinkel He 219 Uhu

24. ledna 2007 v 19:52 | Vojtěch |  zbraně a technika
Německá Luftwaffe dávala před válkou a během ní přednost víceúčelovým letadlům.Tím se sice snížily náklady na vývoj a stavbu rozdílných typů,ale na druhou stranu tyto letouny nemohly plnohodnotně plnit konkrétní úkoly.Dobrým příkladem víceúčelnosti jsou letouny Bf 110 a Ju 88.Šlo o spolehlivé letouny,velmi výkonné,avšak nemohly zastoupit těžké bombardéry a ani nestačily na rychlejší spojenecké bombardéry (např. Mosquito) když plnily roli těžkých stíhačů.Když se v roce 1941 dal tušit nástup masivní bombardovací ofenzívy RAF,chyběl speciální noční stíhací letoun.

A proto ministerstvo letectví v polovině roku 1942 zadalo firmám Focke Wulf a Heinkel vývoj noční stíhačky.Firma Focke Wulf odpověděla projektem Ta 154,který však nedospěl k bojovému nasazení a Heinkel oprášil projekt 1060,který existoval od roku 1940.Šlo o dvoumotorové stíhací letadlo schopné nést pumy.Tento projekt byl velmi nadějný a rychle se pokračovalo na jeho přípravě.Oproti původní verzi byly odstraněny prvky umožňující nést pumovou výzbroj a střeliště pro zbraně mířící vzad.Kabina,která byla úplně vepředu a umožňovala dobrý výhled,byla opatřena vystřelovací sedačkou-tehdy horkou novinkou.Již v březnu 1943 mohly proběhnout cvičné souboje jednoho z prototypů He 219 s konkurenčními Junkers Ju 88 S a Dornier Do 217 N.Tato srovnání He 219 hladce vyhrál.
V létě roku 1943 byla již k dispozici malá ověřovací série He 219 A-0 s motory DB 603 A po 1850 koních.Nebylo však ještě rozhodnuto,jakou výzbroj letoun ponese.Volilo se mezi variantami 4-6 kanonů 20mm,nebo kanony 30mm,či baterií 15mm kulometů.Již při bojovém nasazení strojů u štábní letky I/NJG 1 bylo dosaženo velmi dobrých výsledků-jen během šesti akcí bylo sestřeleno 20 britských letadel a mezi nimi i vysoce ceněná Mosquita.
Další verze He 219 A-1 s motory DB 603 E s větším kompresorem a šikmo vzhůru střílejícími kanony v trupu byla vybavena zařízením GM-1.He 219 A-2 pak postrádal "zbytečný" vzad mířící kulomet a nesl dokonalejší radarové zařízení FuG 220 Lichtenstein SN-2,které dokázalo sledovat i prostor za letounem.Verze A-5 přišla o svůj obranný kulomet v zadní části kabiny.Verze A-6 byla dělaná speciálně na stíhání letounů Mosquito.Letoun byl odlehčen a dostal nové,výkonnější motory díky kterým se zvýšila rychlost i dostup.Poslední vyráběná verze A-7 měla již dlouho očekávané motory DB 603 G a nový radiolokátor FuG 218 Neptun.Naštěstí pro britské noční bombardéry německá Luftwaffe nedisponovala vysokým počtem letounů He 219.Údajně se jich vyrobilo 268.I přes své nesporné kvality He 219 nedokázal odvrátit osud,který byl dán cílům britských bombardérů a celému Německu.
Technická data Heinkel He 219 A-7:
Rozpětí...........................................18,5 m
Délka..............................................15,55 m
Výška.............................................4,4 m
Nosná plocha..................................44,5 m2
Vzletová hmotnost..........................15 100 kg
Max.rychlost v 6000 m...................585 km/h
Dostup...........................................12 700 m
Dolet..............................................2000 km
(prameny:literatura:Stíhací letadla 1938-45(Zbyněk Válka),Křídla Luftwaffe(Eric Brown),internet.fotografie:internet)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 edemsarmy edemsarmy | E-mail | Web | 9. června 2009 v 19:28 | Reagovat

koukni se na mé stránky, taky mam sbírku zbraní a vojenských věcí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama